PROJEKT REGIOPOPULÁR

Ing. Martin Rund

výzkumný pracovník-junior výzkumné organizace COMTES FHT, a.s.

Napínavé hraní

 

Jeho práce vypadá jako hra. Vezme třeba kousek trubky, hřídele nebo kolejnice a zas a znova zkouší, co takový kov vydrží, jak moc lze na něj být zlý, aby se nepřetrhl a zůstal pohromadě. Začínající badatel Martin Rund, student dálkového doktorského oboru Materiálové inženýrství na Fakultě strojní Českého vysokého učení technického v Praze, nakukuje stále hlouběji do tajemného světa materiálů, a pochvaluje si: „Někdy je to hodně napínavé“.

 

Druhým rokem pracuje v materiálové zkušebně výzkumné společnosti COMTES FHT a.s., která se specializuje se výzkum materiálů a technologií tváření a tepelného zpracování. Věnuje se tzv. dynamickým zkouškám. Zkoumá tedy, jaké mají materiály vlastnosti, jak jsou pevné, pružné, jakou zátěž snesou, jak je lze kroutit, roztahovat. Používá k tomu instrumentovaná kladiva, servohydraulické stroje pro měření nízkocyklové únavy, servoelektrické a magnetorezonanční zkušební stroje pro měření vysokocyklové únavy a rychlosti šíření únavových trhlin, ale také elektromechanické zkušební stroje, dilatometry, kalorimetry, tribometry či různé spektrometry. Poznal, že dobrý výzkumný pracovník musí být trpělivý a pečlivý, že příprava testu trvá zpravidla několikanásobně déle, než jeho vlastní provedení, i jak obtížné je zkoušku správně vyhodnotit.

 

Běžně Martin Rund pracuje se vzorky o velikosti jen o něco málo větší, než je krabička od zápalek. Ale jsou situace, kdy mají v laboratoři pořádného obra. Dle platných norem musí totiž být testovaný vzorek v určité proporci k hotovému výrobku. Nyní například testují mohutný ocelový hranol o vážící 300 kilogramů – kousek plynovodního potrubí. „Už vymyslet, jak s tak velkým kusem manipulovat, aby zkušební stroj vůbec dokázal naměřit nějaké hodnoty, bylo náročné,“ líčí složitou situaci. Ale povedlo se a měření se rozběhla. „Budeme muset ještě posoudit, jaký vliv na výsledky má velikost vzorku. Teorie totiž říká, že čím menší vzorek, tím lepší výsledky testů. Protože v malém vzorku je menší pravděpodobnost výskytu vad než ve velkém,“ vysvětluje dále.

 

Nejraději pracuje s padostrojem, zařízením, které umožňuje provádět mimořádně rychlé dynamické zkoušky a simulovat tak chování materiálů a jejich součástí při srážkách, náhodných pádech i opakovaných nárazech. Jde přitom o poměrně jednoduché zařízení. Tři metry vysoká štíhlá věž, testovaný vzorek materiálu je umístěn dole a závaží padá vůči němu. Všechno probíhá rychle. Efektní pád zaznamenává vysokorychlostní kamera a následné zpracování výsledků tudíž probíhá velmi rychle. „Protože závaží letí dolů s poměrně vysoké výšky, můžu pozorovat oscilace a další dynamické jevy“, doplňuje Martin Rund s tím, že jedním z jeho dlouhodobých úkolů je pro tyto dynamické testy popsat a vytvořit pro ně normované postupy. Vliv dynamických parametrů na vlastnosti materiálu je ostatně také téma jeho doktorské práce, na níž začal pracovat v roce 2014.

 

Technické směřování Martina Runda neovlivnila rodinná tradice, ale především zájem o matematiku a fyziku. Proto si po maturitě na českobudějovickém gymnáziu J. V. Jirsíka vybral Strojní fakultu ČVUT v Praze. Po dvou letech bakalářského studia Teoretického strojírenství se v následném magisterském studiu rozhodl pro obor Materiálové inženýrství. „Lákalo mne se dívat dovnitř, do struktury materiálu, pozorovat, co se tam děje a zjišťovat proč“, podotýká mladý výzkumník. Během studia se jako laboratorní technik v Inovačním centru diagnostiky materiálu při ČVUT naučil připravovat metalografické výbrusy, pracovat se světelným mikroskopem nebo obsluhovat tribometr.

 

„Zatímco střední škola mi dala výborné základy matematiky a němčiny a angličtiny a naučila mne zodpovědnosti ke studiu nových věcí, například, jak si dělat poznámky nebo jak zpracovávat na počítači velký objem dat, vysoká škola mi rozšířila obzory o materiálech. Ale teprve, když jsem je začal sám zkoumat, začaly mi postupně všechny poznatky do sebe zapadat. Na škole totiž studenti zpravidla řeší teoretické příklady, mají již zadaná data, a z nich pomocí složitých výpočtů dospívají k určitým závěrům.  Jak data získat, jak je změřit, zůstává stranou pozornosti,“ podotýká Martin Rund.

 

 

V plánech do budoucna má Martin Rund jasno – dokončit doktorandské studium na ČVUT a v COMTES FHT se podílet na konstrukci unikátního zkušebního zařízení zvaném „Hopkinson Split Bar“, které umí jedny z nejrychlejších zkoušek. Budou se na něm zjišťovat dynamické charakteristiky materiálů za vysokých deformačních rychlostí v řádek stovek až tisícin sekundy. „Při práci na tomto zařízení budou využívány tzv. systémy digitální obrazové korelace založené na měření dvěma kamerami a následném zpracování záznamu pomocí odpovídajícího software“, upřesňuje M. Rund a dodává, že výsledky podobných testů budou klíčové mimo jiné pro vyhodnocení balistických vlastností materiálů, například odolnost materiálů použitých v kosmických raketách, na ochranné vesty pro armádu, ale i ve stavebnictví apod.

 

Studia a první zaměstnání ho donutily během posledních deseti let několikrát změnit působiště – z rodných jihočeských Prachatic do Českých Budějovic, během třetího ročníku gymnázia si odskočil na půl roku na studijní pobyt do Vídně, pak odešel studovat do Prahy a nyní zakotvil na západě Čech v Dobřanech u Plzně.  Do COMTES FHT se Martin Rund dostal díky vedoucímu své diplomové práce, doc. Ing. Jiřímu Janovcovi, CSc., který ho seznámil s ředitelem výzkumu a vývoje této společnosti, doc. Ing. Jánem Džuganem, Ph. D. A v roce 2013 od něho dostal nabídku nastoupit. Dvakrát se nerozmýšlel. „Je to práce živá, pořád se vyvíjí. Každý den je jiná,“ zdůrazňuje.

Základní škola Zbůch
Základní škola Letiny