PROJEKT REGIOPOPULÁR

Ing. Petr Hořejší, Ph.D.

odborný asistent na Západočeské univerzitě v Plzni, Fakultě strojní, Katedře Průmyslového inženýrství a managementu

 

Otevírání virtuálních světů

 

Kdekdo by mu mohl závidět. Petr Hořejší dělá to, co ho vždycky chtěl dělat – vytvářet imaginární světy. Miluje počítače a hodně času tráví ve speciální laboratoři, kde dokáže ve 3D rozměru simulovat ve firmách různé výrobní procesy. Pracuje též na projektu, v němž by vizualizace iluzorního světa pomohla léčit alkoholiky. „Virtuální realita je dynamický obor netušených možností limitovaný jedině lidskou fantazií,“ říká nadšeně sympatický třicátník a v očích mu září ohníčky.

 

Petr Hořejší byl zvídavý kluk. Rád chodil do kroužků informačních technologií, navštěvoval stanici mladých techniků v Plzni. Sám se naučil hrát na klavír a vlastně také programovat. „Starší bratr mi zabavil nahrávací kabel k vysněnému počítači, který nám za velké peníze dovezli v roce 1985 rodiče ze Západního Německa, a hry, které by se na něm daly hrát, u nás nebyly k mání. Měl jsem ale knížku s programovými kódy her a ty jsem nejprve opisoval a pak nad jejich významem začal přemýšlet. Protože mi bratr zabavoval nahrávací kabel, nezbylo, než hru po chvilce hraní smazat“, vzpomíná na své programátorské začátky muž, který nepreferuje sociální sítě. „Facebook a různé chaty odosobňují kontakt mezi lidmi. Komunikace tím hrubne,“ tvrdí.

 

Když mu bylo patnáct, na Gymnáziu Luďka Pika v Plzni zrovna otevřeli obor Programování. Jeho další směřování bylo nasnadě. Se spolužáky programovali zábavné hry, vymýšleli různé lapače hesel apod. „Někdy jsme naučili něco nového i svého učitele a on to pak zařadil do výuky,“ vzpomíná na studentská léta Petr Hořejší. Tvorbě softwaru se rok co rok věnoval také o prázdninách na letních táborech. U maturity však nadaný programátor dostal z programování překvapivě trojku. „Na český jazyk, němčinu a dějepis jsem se poctivě učil, a myslel jsem, že svůj nejoblíbenější předmět zvládnu bez větší přípravy. Ale vytáhl jsem si otázku, kterou jsem jedinou neuměl…,” líčí, jak tehdy zaúřadoval zákon schválnosti.

 

Chtěl být právníkem a hlásil se na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Další volba byla Fakulta aplikovaných věd ZČU v Plzni. Přišlo však rozčarování – nic z toho nevyšlo. „Byl jsem trochu lempl. Leccos mi nalezlo do hlavy samo, a já na to hřešil. Neuměl jsem se učit“, přiznává Petr Hořejší. Strojařinu měl jako pojistku, kdyby náhodou… Na Fakultu strojní ZČU nastupoval s tím, že po roce zkusí práva znovu. K tomu už ale nikdy nedošlo. Obor Počítačově integrovaný management založený na využití moderních informačních technologií ho zcela pohltil. Umělá inteligence, Simulační a animační metody ve strojírenství, Objektově orientované programování, to byly předměty, kterým neváhal obětovat hodně času. A co víc, mezi spolužáky měl i několik kamarádů z gymnázia. Jeho doménou se staly simulace, modelování výrobních systémů ve strojírenství, experimentování s řízeným virtuálním diskrétním výrobním systémem a s výrobními procesy v něm probíhajícími.

 

Petr Hořejší je svým založením badatel, a tak po ukončení pětiletého inženýrského studia do praxe nespěchal. Chtěl se ještě něco nového naučit a dozvědět. A taky mít čas na své koníčky – cestování, turistiku a geocaching. Začal studovat na své domovské fakultě a Katedře průmyslového inženýrství a managementu doktorský program. Lákala ho sice problematika vizualizace, zapsal si některé pro tento obor důležité předměty jako Základy počítačové grafiky, ale zaměřoval se stále na simulaci výrobních procesů.  Na tříměsíční stáži v italské Savoně pracoval například na vývoji automatizovaného softwaru pro správu mnoha na sobě nezávislých simulací, přičemž každý z dílčích modelů vyvíjela jiná italská univerzita. Na Metropolitní univerzitě v Manchesteru zase vznikal simulátor pro testován různých strategií řízení výtahů.

 

Svět virtuální reality se mu začal ale přece jen otevírat. Zlom nastal v roce 2008, kdy s kolegy navštívil v automobilce Škoda Auto a.s. v Mladé Boleslavi prototypovou halu. Jeskyně (CAVE - zkratka z anglického Computer Aided Virtual Environment), používaná k ověřování prototypů aut, mladého výzkumníka fascinovala.  „Navržený automobil je ověřován v imaginárních podmínkách, které si můžeme zvolit. Stačí vzít helmu, speciální ovladač, sednout do auta a simulovat různé situace, které mohou při provozu auta nastat - třeba že jsou tři hodiny odpoledne a vůz jede po silnici v dopravní špičce, řídí ho vysoký muž nebo mladá drobná žena a venku svítí slunce. K tomu je možné provádět montážní operace – například virtuálním šroubovákem zašroubovat všechny šrouby…”, popisuje Petr Hořejší úchvatné možnosti počítačové vizualizace.

 

Tehdy se v hlavách mladých inženýrů z Plzně zrodil nápad postavit si na fakultě podobné zařízení - laboratoř virtuální reality.  Povedlo se.  Unikátní prostor se nachází ve 3. patře budovy Fakulty strojní. Podobně jako se chodí na trojrozměrné filmy do kina, tak v této laboratoři mohou výzkumní a další pracovníci se speciálními brýlemi nebo případně s modernějšími hlavovými displeji pozorovat a vyhodnocovat na počítači vyvinutá konstrukční řešení, hotové výrobky, ba dokonce i výrobní halu, a to vše v rozměru 3D. V simulovaném prostoru se snadno orientují i lidé bez technického vzdělání a konstrukčního vidění.  Nyní se tým laboratoře inspiroval ergonomickými pomůckami, které firmy používají pro testování nároků na zručnost zaměstnanců na jednotlivá pracovní místa a chtějí nabízet podobné testy virtuálně.

 

„Virtuální realita zažívá renesanci a díky tomu, že nezbytný hardware lze pořídit za zlomek někdejších cen, skýtá obrovské šance. Rádi bychom například využili imaginární svět k léčbě alkoholiků. Spojili jsme se s jihokorejskými psychiatry, kteří prostřednictvím tzv. simulátorů sociálních dovedností léčí různé fobie. Lidé mohou například cestovat hromadnou dopravou, komunikovat s virtuální osobou atd. Závislosti se tímto způsobem zatím ve světě neléčí. Na univerzitě v Plzni jsou první vlaštovkou. Tímto projektem se dokonce dostali do dokumentárního filmu německé televize ZDF.

 

Pro žáky a studenty má Petr Hořejší jednoznačný vzkaz – potřebujeme každého počítačového nadšence, komu to myslí, má abstraktní matematické myšlení a vnitřní motivaci bádat, přijít na něco nového.

 

 

Základní škola Zbůch
Základní škola Letiny